Řeřich Piskalík si myslel, že život naftového rytíře mu dá vše, po čem vždy toužil: dobrodružství, společenské postavení a všeobecný respekt. Jenže se to nějak nevyvedlo – pořád se na něj všichni koukají jako na toho vyzáblého klučinu, co má uši větší než bicepsy a je zhruba stejně nebezpečný jako rozzlobené kuře. Ale co naplat, jednou se dal na vojnu, a tak musí bojovat. A doufat, že ho jednoho dne ostatní konečně přijmou mezi sebe.

Tato povídka vznikla v rámci literární soutěže ke hře Scratch Wars. Zadání bylo jasné: napsat povídku o naftových rytířích, která by byla vhodná pro děti od 8 do 16 let, a pokud možno ji okořenit pratchettovským humorem. No řekněte sami, téhle výzvě jsem prostě nemohl odolat! Jediný problém byl s rozsahem. Povídka měla být dlouhá 2–6 normostran, a mně přitom první nástřel vyšel na stran jedenáct. Škrtání hodně bolelo, ovšem výsledný text má díky tomu mnohem větší spád, než jsem původně plánoval.

Plná verze knihy je k dispozici i online zcela zdarma!

Nejlepší přítel člověka je pes a nejlepší přítel oveček je bordera. A Kubíček je nejlepší přítel úplně každého, kdo mu dá jitrnici nebo morkovou kost.

Vítejte u humorných příběhů pro malé i velké a začtěte se do pohádek plných zvířátek, dobrodružství a trochy toho napětí. Veselý borderák Kubíček vám ukáže, že na celém světě není nic, co by nedokázal. A i když má někdy plné tlapky práce s hejkalem, řešením Velké bramborové loupeže nebo opravou traktoru, pokaždé si najde čas na své kamarády.

Některé zlomyslné kočky tvrdí, že tato kniha je jen snůškou vybájených povídaček, ale nevěřte jim. Vše, co se tu dočtete, je pravda pravdoucí.

Ťapku na to.

Příběh z cyklu Zapomenuti v očistci. Tato novela obsadila 1. místo v prestižní literární soutěži Velká cena ArtPorte 2017.

Dlouhých osm let trvala krvavá válka velmocí, která zdevastovala celou Evropu od severu k jihu a spálila ji na uhel. Nestalo se tak v lidských dějinách poprvé, tentokrát to však bylo nejspíš naposledy. Když totiž utichla ozvěna posledních výstřelů a mezi znesvářenými mocnostmi zavládl křehký mír, otočil se zbytek světa ke Starému kontinentu zády. Nedorazila žádná humanitární pomoc, nikdo nepřišel s plánem na obnovu vybombardovaných měst. Proč se také namáhat, když zničená a otrávená země neměla komu co nabídnout? Konflikt mocností se přesunul na jinou šachovnici a na onen mrtvý výběžek pevniny západně od Karpat už nikdo nemyslel.

Čekali jsme marně, naděje vyhasla.

Přesto tu někteří lidé dokázali přežít. Toto jsou jejich příběhy.